eko-skripta

Společenstva můžeme studovat v různých časových měřítcích

Vliv na strukturu společenstev mohou mít také okamžité změny podmínek prostředí

Fytosociologie - charakterizování místních společenstev na základě floristického složení, vedl přímo k funkčnímu pojetí společenstev

Modely:

geometrická sérií početností - každý druh, který kolonizuje nějaké prostředí, je schopen využít jen určitou proporci zdrojů, které mu „zbyly“ (čili zůstaly neobsazeny) od předchozích kolonizátorů

Nika - termín označující úlohu druhu v prostředí a je definována rozsahem podmínek a kvalitou zdrojů, v rámci nichž může druh v daném prostředí přežívat

model náhodné niky - Další model předpokládá, že každý druh, který dorazí do společenstva, nezaujme danou proporci zbylých zdrojů (k), ale nějakou náhodnou proporci

Prestonova log-normálního modelu početnosti - bere v úvahu velikost vzorku. Můžeme totiž podle něj předvídat celkový počet druhu ve společenstvu (N), tedy včetně těch, které jsme vzorkováním nezachytil

indexy diverzity - matematické výrazy, které odrážejí skutečné naměřené rysy reálně existujících společenstev

• Společenstva se liší v druhové bohatosti a vyrovnanosti

• Simpsonův index diverzity ,Shannon-Weaverův index diverzity (vyvinut z teorie informace),V obou případech je základem výpočtu proporce (pi) druhu (i) v celkovém vzorku, základem metody kvantitativní synekologické analýzy

Se zvětšováním vzorkované oblasti se zvyšuje i počet zjištěných druhů

Zvyšování počtu druhů se zvyšováním rozlohy oblastí je vysvětlováno několika hypotézami

• rovnovážná hypotézou (druhová bohatost je interpretovaná rovnováhou mezi osidlováním a vymíráním)

• hypotéza narušování (populace na malých ostrovech jsou náchylnější k narušování)

• hypotéza diverzity stanovišť (větší oblasti mají více různých stanovištních typů než menší oblasti, větší oblast musí obsahovat větší počet druhů než menší oblast

• hypotéza pasivního hromadění (větší oblasti mohou obsahovat více druhů jednoduše proto, že představují větší „cíl“ pro imigraci)

• stanovištní heterogenita lépe odráží počet druhů než samotný plošný rozsah v oblasti

Potravní sítě - různé způsoby, jakými prochází energie populacemi ve společenstvech (v zásadě popisují to, kdo požírá koho), jsou složeny z potravních řetězců, mohou odhalit mnoho zvláštních interakcí, jako jsou např. cykly , omnivorie , kanibalizmus

• Topologické (potravní vztahy mezi organizmy, tedy jen to, zdali mezi dvěma populacemi existuje nebo neexistuje trofická interakce)

• Energetické (navíc obsahují informaci o mohutnosti toku energie mezi zdrojem a jeho konzumentem)

• Funkční (interakční)- hledají v rámci topologické potravní sítě ty vztahy, které jsou nejvýznamnější pro strukturu společenstev

• zastoupení druhů, které se nacházejí v různých úrovních potravních sítí bývá v různých společenstvech podobné

• množství omnivorních druhů, které bývá ve většině potravních sítí vysoké