eko-skripta

• pokud je druhá stanovištní ploška vzdálenější, potom optimální čas k opuštění dané stanovištní plošky nastane později než když je druhá stanovištní ploška blíže

• predátor, než plošku opustí stráví déle v té stanovištní plošce, která je chudší na zdroje než v plošce bohatší

model shánění potravy z jednoho místa - čím je stanoviště, kde sbírá potravu, vzdálenější od hnízda, tím větší množství hmyzu by měl nashromáždit

ideální volné rozložení - jedinci populace využívají stanoviště stejné „realizované“ kvality, bez ohledu na rozdíly ve vlastní (absolutní) kvalitě stanoviště (tj. bez konzumentů)

• stanovištní ploška, která je již obsazena predátory, může být pro nově příchozího predátora méně vhodná vzhledem k tomu, že zde může očekávat nejen méně kořisti, ale navíc řadu střetů s ostatními predátory

teorie vyhledávání potravy citlivá na riziko - První strategie se vyhýbá riziku, zatímco druhá strategie je náchylná na riziko. Dopady takovýchto strategií studuje

• Živočichové tedy vyhledávají ve větší míře bezpečnější místa, i když obsahují potravu v menším množství či kvalitě

Stochastické dynamické programování - Tak, jak živočich prochází životem, provádí jeden výběr za druhým a každý z těchto výběrů má své užitky, náklady a rizika. Zároveň výsledek každého výběru ovlivňuje stav živočicha a tento nový (pozměněný) stav ovlivňuje příští výběry. Modely stochastického dynamického programování zkoumají, jaký dopad mají tyto výběry na celoživotní fitness živočicha

32. EVOLUCE ŽIVOTNÍCH HISTORIÍ

• Rozdíly, které pozorujeme mezi populacemi a druhy, jsou evolučními přizpůsobeními, které jsou adaptivní, tedy zvyšují přežívání nebo reprodukci (čili zvyšují fitness)

• Adaptivní změny tvarů a funkcí organizmů slouží jednak ke zvyšování množství zdrojů, které jsou přístupny jedincům a jednak slouží k tomu, aby tyto zdroje byly co nejlépe využity

teorie alokace - každá změna, která zvyšuje spotřebu času, energie nebo živin pro určité užití, musí nutně snížit tuto spotřebu pro jiná využití

problém alokace - jaké struktuře či funkci věnovat (tedy kam umístit - alokovat) daný čas, asimilovanou energii nebo živinu a to proto, že tyto nelze využít současně pro dvě různé struktury nebo funkce současně

optimalizační kompromisy - čas, energie a živiny alokované do jedné struktury či funkce nemůže alokovat do jiné struktury či funkce

• Z evolučního pohledu je cílem a nejdůležitější funkcí života produkovat úspěšné potomky

životní historie – složky: věk při první reprodukci, počet reprodukčních událostí, počet potomků vyprodukovaných na jednu reprodukční událost a ukončení života,

• Optimalizace životních historií představuje řešení rozporů mezi soupeřícími požadavky na přežití a reprodukci tak, aby to bylo co nejvýhodnější pro plnění výše uvedeného cíle jedince: vyprodukovat co nejvíce úspěšných (tj. životaschopných a rozmnožujících se) potomků