eko-skripta
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Šest přístupů k evoluční ekologii:
pochopení mechanizmů evolučních změn z genetického pohledu
jakým způsobem si jedinci vybírají své partnery k rozmnožování
chápání struktur a funkcí jako adaptací na prostředí
hledat mechanizmy, které vedou ke vzájemnému přizpůsobení fenotypů a prostředí
Evoluční historii organizmů můžeme odhalit pomocí charakteristik, které organizmy sdílejí s příbuznými druhy
určit rozsah, s jakým jsou vlastnosti větších ekologických systémů (jako jsou společenstva a ekosystémy) závislé na evolučních vztazích mezi jejich částmi
Fittness – reprodukční úspěch, genetický příspěvek potomků jedince k dalším generacím v populaci, je přímo úměrná počtu reprodukce schopných potomků, které jedinec zplodí na celou dobu svého života, nepřímo úměrná velikosti dceřiné a vnukovské generace a závisí i na rozmnožovacím systému
Zdrojem variability jsou mutace
populační genetika - předpovídá změny v zastoupení genů, ke kterým dochází selekcí
-
Hardy-Weinbergův zákon - lativní zastoupení alel a genotypů zůstává stejné (z generace na generaci) za předpokladu, že jde o velké populace, bez vlivu pohlavního či přírodního výběru, mutací a migrace
-
jak rychle budou populace reagovat na změny prostředí tím, že dominantni alela nahrazuje recesivní
dědivost - Proporce fenotypové variability, která je dána aditivními genetickými faktory
-
čím intenzivnější je selekce (tj. čím je větší hodnota S), tím menší počet jedinců populace selekčním kritériím vyhoví a tím je také menší dceřiná generace.
-
Korelované reakce na selekci tedy často vedou proti některým umělým selekčním programům
-
Závěry:
každá populace vykazuje jistý stupeň genetické rozmanitosti ovlivňující fitness
příliš intenzivní selekční tlaky mohou převýšit schopnosti populací k evoluční změně
změny v selektivních faktorech prostředí téměř vždy vyvolají evoluční odpovědi, které vedou ke změnám fenotypů v rámci populací
procesem zvyšujícím genetickou variabilitu je pohlavní systém rozmnožování
rekombinace - rozšiřují genetickou rozmanitost, mohou produkovat nové genotypy a snižují dopad škodlivých mutací
Jak pohlavní, tak nepohlavní rozmnožování jsou přítomny prakticky u všech skupin organizmů
hlavní výhodou pohlavního rozmnožování je zvyšování genetické rozmanitosti potomků a snižování negativních dopadů nevhodných mutací, nevýhodou je snižování fitness rodičů
imbreeding - Křížení mezi blízce příbuznými, mnoho druhů vyvinulo mechanizmy, které snižují její pravděpodobnost, např. disperzi potomstva nebo rozpoznávání blízkých příbuzných, případně o selektivní mortalitu embryí, která jsou příliš geneticky příbuzná
outcrossing - křížení jedinců příliš geneticky odlišných, může snižovat fitness