eko-skripta

Hypotéza produktivity-stability - druhová bohatost bude omezena produktivitou prostředí a to zejména ve stabilním prostředí

• druhová diverzita je přímo úměrná produktivitě, ale ne vždy

• že struktura stanovišť má obvykle větší vliv na druhovou diverzitu než jen produktivita

Hypotéza kompetice mezi taxony - nejvyšší biodiverzita různých taxonů by měla být v oblastech s různou úrovní produktivity a to proto, že určité taxony mají lepší kompetitivní schopnosti při určité úrovni produktivity než při zcela jiné úrovni

Hypotéza vztahu mezi produktivitou a heterogenitou stanovišť - heterogenita stanovišť se zvyšuje s produktivitou do určitého bodu, ale po něm se již snižuje.

• Druhové složení společenstev odráží jak schopnost druhů přežít, růst a rozmnožovat se v převládajících podmínkách tohoto prostředí, tak interakce mezi druhy

• Struktura společenstev proměňuje s tím, jak se pohybujeme po krajině od pobřeží moře přes příbojovou zónu k lesu, od nížin po vysoké hory

hypotéza loterie - jedinci každého druhu mají stejnou příležitost nahradit jedince, který uvolní své teritorium úmrtím anebo jiným způsobem

přepnutí - přechod predátora na alternativní kořist jakmile se tato stane hojnější. Toto chování „uvolní“ původní kořist z predačního tlaku

potravní preference - predátor preferuje z celé škály alternativních kořistí nadřazeného kompetitora, sníží kompetitivní tlak na ostatní druhy, což podpoří koexistenci

Čím je poměr pohyblivosti predátora k pohyblivosti kořisti větší, tím více omezí jeho populace

hypotéza tlaku škůdců - herbivoři konzumují převážně hojné druhy rostlin

• výsledkem intenzivní kompetice je kompetitivní vyloučení druhů ze společenstev, snížená kompetice dovoluje koexistenci více druhů. Kompetice může být snížena větší ekologickou specializací, větší přístupností zdrojů, snižováním požadavků na zdroje a intenzivnější predací

hypotéza středních disturbancí - vysoká diverzita ve spojitosti ke středním úrovním disturbancí

model dynamické rovnováhy - diverzita je závislá nejen na frekvenci, intenzitě či rozsahu disturbancí, ale také na rychlosti populačního růstu a kompetitivního nahrazování druhů

• Rozdíly v morfologických, fyziologických i behaviorálních rysech mezi druhy společenstva jsou často chápány jako nepřímý důkaz významu kompetice

• na druhovou bohatost jak regionálních tak lokálních společenstev musí mít vliv procesy speciace a náhodné historické procesy

7. EVOLUČNÍ EKOLOGIE

evoluční adaptace - změny organizmů, které jim umožní přizpůsobit se současným podmínkám nebo si na ně zvyknout

30. Evoluce a adaptace

Evoluční ekologie studuje zejména struktury a funkce organizmů jako adaptace na prostředí

evoluční odpovědi - mezigenerační změny v zastoupení genů. Geny, které jsou za ně zodpovědné, jsou předávány potomkům ve větší míře než geny zodpovědné za méně vhodné adaptace