EKOLOGI - základní text
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
na celé řadě rozmanitých faktorů. Ale v tomto procesu je také veliký prvek náhodnosti. Tak např.
pokud pravděpodobnost úmrtí v daném roce je u jedinců nějaké populace rovna 0,5, potom jich
polovina zemře a polovina přežije. Ovšem samozřejmě, že s jistou (malou) pravděpodobností zemřou
všichni
a pravděpodobnost tohoto jevu je tím vyšší, čím je populace méně početná. Je to stejné, jako
kdybychom vyhodili do vzduchu 10 mincí a na všech padl „orel“
. Takové změny v populačních
počtech, které jdou na vrub náhodným událostem, se nazývají stochastické fluktuace a jejich vliv se
opět projevuje častěji u malých populací (je pravděpodobnější, že pade 10 x za sebou „orel“ než že
padne 100 x za sebou)
. Menší populace často vykazují menší míru přežívání a menší porodnost než
populace velké, což bývá nazýváno Alleeho efekt (podle ekologa W. C. ALLEEHO, který si poprvé
všiml tohoto mechanizmu regulace populací). Důvodem může být (kromě výše uvedených) nižší míra
oplození (opylení u rostlin) u malých a řídkých populací (snižováním populačních počtů se neustále
snižuje pravděpodobnost, že se potkají obě pohlaví, že pyl vedlejší rostliny dopadne na bliznu apod.).
Navíc může dojít u malých populací k rozvrácení sociální struktury nezbytné pro přežití (obranu) a
rozmnožování (roje, smečky, rodiny, hejna, tokaniště).
Populace srovnatelné
velikosti se často liší v demografických charakteristikách (jako je věková
struktura a poměr pohlaví) a ty se mohou měnit sezóna od sezóny. Dvě populace podobné velikosti
mohou reagovat na narušování prostředí různě. Na vymírání má také vliv prostorová struktura