EKOLOGI - základní text

31 

populací

.  Již  jsme  viděli,  že  některé  populace  jsou  v  rámci  určitého  území  rozděleny  do  několika 

lokálních (sub)populací, které mohou dohromady (jako metapopulace) přetrvávat i přes vysokou míru 

vymírání  jednotlivých  subpopulací.  Ovšem  přesto  může  i  metapopulace  vymřít,  jestliže  jsou  např. 
disperzní schopnosti velmi malé nebo jestliže jsou po

pulace  rozděleny  tak,  že  jednotlivé  lokální 

populace jsou velmi malé a/nebo izolované. V

ěková i prostorová struktura mohou být „nárazníkem“, 

působícím  proti  vymírání.  Je  totiž  pravděpodobné,  že  u  prostorově  nebo  věkově  rozdělených 

populací  se  určité  narušení  prostředí  (environmentální  disturbance)  bude  týkat  jenom  některých 

věkových tříd či jen některých subpopulací. 

 
Velikost  těla,  délka  života  a  velikost  populace  vzájemně  interagují  a  ovlivňují  riziko 

vymření 

Uvažme  nějakou  populaci,  která  je  „vytlačena“  ze  svého  rovnovážného  bodu  (opět 

připomínáme, že populace v rovnováze je jakýsi ideál, přírodní populace pravděpodobně po delší čas 
nesetrvá v 

žádném  rovnovážném  bodě).  Rychlost,  s  jakou  se  populace  vrací  do  rovnováhy,  se 

nazývá pružnost (rezilience) populace 

(resilience). Čím delší čas návratu do rovnováhy, tím menší 

rezilience (vysoce pružné populace se tedy rychle navracejí do rovnováhy). Pro zvážení vlivu délky 

života  jedinců  na  pravděpodobnost  vymření  populace  porovnejme  dvě  populace:  první  bude  patřit