EKOLOGI - základní text

úvahy. Zaměřuje se na to, jakým způsobem je druhové bohatství zachováváno v systému ostrovních 

stanovišť,  které  jsou  vystaveny  imigraci  a  vymírání,  a  které  jsou  v krajině  různým  způsobem 

rozmístěny a propojeny. Rozdílem mezi teorií ostrovní biogeografie a metapopulační teorií je to, že ta 
první se zabývá zejména druhovým bohatstvím, zatímco ta druhá dynamikou subpopulací jednoho 
druhu. V 

poslední době se do metapopulační teorie zahrnuje také krajinný pohled, který napomáhá 

pochopení 

příčin určitého pohybu jedinců mezi subpopulacemi. To, zda bude určitý druh zachován ve 

fragmentovaných stanovištích, je závislé na prostorových vztazích mezi stanovištními ploškami, na 

relativní  velikosti  těchto  plošek,  na  rozmnožovacích  a  disperzních  schopnostech  druhu.  Zvláštní 
pozornost si zasluhuje pojem biokoridor

, což  je zpravidla úzký pruh  země, který spojuje  jednotlivé 

stanovištní plošky. To, zda budou biokoridory sloužit k 

pohybu  druhů  mezi  ploškami,  samozřejmě 

záleží na vlastnostech biokoridorů i dotčených druhů. 

Plány na ozdravení populací jsou založeny na charakteristikách životních historií 

ohrožených druhů 

Významnou  částí  jakéhokoliv  plánu  na  ozdravení  populace  ohroženého  druhu  je  jednak 

analýza  nákladů a užitků, které vyplývají ze  zachování druhů, a také odhad pravděpodobnosti, zda 

ohrožená populace může být zachována, pokud bude plán přijat. Takovýto odhad se nazývá analýza 
životaschopnosti populací (population viability analysis –  PVA). PVA je „šita na míru“ konkrétnímu 

druhu  a  je  těžké  tedy  zevšeobecňovat.  Jedním  z jejích  cílů  je  stanovení  minimální velikosti 
životaschopné populace  (MVP  -  minimum viable population). Pojem MVP zavedl ekolog M.L. 
SHAFFER