EKOLOGI - základní text

vykazují  méně  okrajů  než  více  malých  oblastí  o  stejné  ploše.  A  okraje  vykazují  mnohé  zvláštnosti 
(mikroklimatu, kontakt s predátory, parazit

y  a  nemocemi),  které  řadě  druhů  nevyhovují.  V ochraně 

přírody se léta vedly diskuse, zda je lepší chránit jednu velkou oblast či více malých o stejné celkové 

ploše.  Obě  tyto  strategie  mají  své  výhody  a  nevýhody  a  dnes  se  soudí,  že  nejlepší  je  smíšená 
strat

egie: velké oblasti jsou nezbytné pro ochranu velkých druhů, ale soustava více menších oblastí 

je výhodnější pro dlouhodobé přetrvání druhů. 

Ve světle rostoucí lidské populace je nezbytné uskutečňovat ochranu stanovišť prostřednictvím 

chráněných území (protected areas). Ta mohou zakládat soukromé organizace nebo státní instituce. 

Chráněná území mohou být  nejrůznějších typů a běžně se třídí podle toho, k čemu jsou  určené či 
jaké aktivity jsou v 

nich povoleny. IUCN klasifikuje chráněná území do 8 typů, z nichž prvních 5 může 

být  považováno  za  skutečně  chráněné  a  řízené  pro  ochranu  biodiverzity.  Celková  plocha  všech 

chráněných území činí celosvětově asi 6 %, z toho striktně chráněná území (IUCN kategorie 1-3) jen 

asi  3,5  %.  Ochrana  moří  poněkud  zaostává,  jen  asi 1 % plochy  je  chráněno.  Každoročně  jsou  ve 

světě  zakládána  nová chráněná území, stávající bývají povyšována do vyšších kategorií ochrany a 
jejich kvalita je zvyšována zakládáním nárazníko

vých zón či propojením koridory. 

15. TEORIE KOMPETICE 

Kompetice  je jakékoliv využití (nebo obrana)  zdroje jedním jedincem, které snižuje