EKOLOGI - základní text

může být způsobena ostatní „vegetací“ ve společenstvu), a za čtvrté 

současné ekologické oddělení druhů může být výsledkem kompetice v minulosti.  

Je  zajímavé,  že  další  experimentální  prověřování  kompetice  bylo  prováděno  až  po 

zveřejnění  matematických  modelů  populačních  interakcí  LOTKOU,  VOLTERROU  a dalšími. Ve 30. 

letech prováděl GAUSE experimenty s kvasinkami a prvoky, a to byl vlastně první moderní výzkum, 
týkající se kompetice. K

dyž  byly  kultury  prvoků  Paramecium aurelia  a  P. caudatum  založeny 

zvlášť  na  tomtéž  typu  živného  média,  tak  populace  obou  druhů  rostly  velmi  rychle  až  k hranici 

dané  dostupností  zdroje.  Ale  jakmile  rostly  dohromady,  tak  přežila  pouze  populace  druhu  P. 
aurelia  (obr. 21-1). 

Výsledky všech podobných experimentů s mouchami, hlodavci, potemníky a 

některými  rostlinami byly stejné: 

jeden  druh  vždy  přežil,  zatímco 

druhý  vymřel  (a to obvykle po 
30–

70  generacích).  Pozdější 

pokusy THOMASE PARKERA (1954, 

1962) prokázaly, že jsou to právě 

podmínky 

prostředí, 

které 

rozhodují o výsledku kompetice. 
Choval potemníky Tribolium 
confusum 

a 

T. castaneum 

v 

různých  teplotních  a  vlhkostních  podmínkách;  v chladných  a  suchých  podmínkách  přežil  T. 

confusum, zatímco v teplých a vlhkých zase T. castaneum. 

 
Princip kompetitivního vyloučení stanoví, že dva druhy nemohou koexistovat, pokud 

jsou závislé na stejném limitujícím zdroji 

Mnoho  provedených  laboratorních  pokusů  dávalo  stále  stejný  výsledek,  který  byl