EKOLOGI - základní text

pojmenován  principem.  Dostal  různá  jména,  ale  ujal  se  termín,  který  navrhl  GARRETT  HARDIN 
(1960): 

princip kompetitivního vyloučení (competitive exclusion principle). Také slovní vyjádření 

tohoto principu jsou různá, např.: druhy s podobnou ekologií nemohou žít spolu v tomtéž  místě, 

nebo:  úplní  kompetitoři  nemohou  koexistovat.  My  budeme  používat  následující  definici  tohoto 
principu: dva 

druhy nemohou koexistovat a přitom být závislí na stejném limitujícím zdroji. Ovšem 

druhy s velmi 

podobnou biologií a ekologií často v přírodě koexistují. Podmínky,  za  nichž se tak 

může  stát,  budou  podrobněji  diskutovány  dále.  Osvětlit  tyto  záležitosti  pomohou matematické 

modely,  které  jsou  často  založeny  na  myšlence  populační  rovnováhy.  To  znamená,  že 
kompetitivní interakce mezi druhy mohou vést ke stabilizaci populací obou, nebo k 

vyloučení jedné 

z 

těchto populací ze systému.

Populace mohou být regulovány jak mezidruhovými, tak vnitrodruhovými 

kompetičními vztahy 

P

opulace  mohou  být  regulovány  způsobem  závislým  na  hustotě.  Jak  se  to  může  stát, 

ukazuje logistická rovnice populačního růstu: dN/dt=rN(1-N/K) (viz též kap. 11 a soubor „odvození 
logistické rovnice“).  S tím, jak se rostoucí populace blíží k 

nosné kapacitě prostředí (K), se termín 

v závorce zmenšuje (N se blíží K a tím se N/K blíží jedné a tudíž 1-N/K se blíží nule) a tím je pravá 

strana rovnice a tedy rychlost růstu populace (dN/dt) stále nižší (blíží se k nule) za předpokladu, 
že se K 

nemění. Rovnovážného stavu (kdy se velikost populace nemění, tedy: dN/dt=0) dosáhne