EKOLOGI - základní text

jedinců (populaci) druhu i z celkových 150, které může dostupné množství zdrojů uživit. Dále zde 

je menší populaci (50 jedinců) druhu j, z nichž každý zkonzumuje jednu polovinu daného zdroje co 
jedinec populace i. 

Rychlost růstu populace i (tedy množství potomků, které se v populaci narodí 

za 

čas  dt)  je tak podle výše uvedené rovnice: dN

i/dt=0,2.100.(1-100/150-0,5.50/150)=3,48. 

Jestliže však aij  zvýšíme z 0,5 na 0,7  (tj. jedinec populace j  zkonzumuje 7 desetin zdroje co 
jedinec i)

, tak výsledný větší kompetitivní efekt druhu j na druh i (zdroje tedy budou v čase ubývat 

rychleji než v 

předchozím  případě)  způsobí  snížení  rychlosti  růstu  populace  i  na hodnotu 2,14. 

Nyní si ukážeme, že u populace, která se nachází velmi blízko své nosné kapacitě, je i nepatrný 

kompetitivní efekt druhé populace osudný. Tak např. dosaďme do předchozího příkladu hodnotu 
velikosti populace Ni

=145, což  je blízko  nosné kapacitě (která je 150). Za těchto podmínek,  při 

stejných  hodnotách  parametrů  jako  v minulém  případě,  již  bude  růst  populace  i  záporný. 
V závorce pravé strany rovnice totiž dostaneme výraz: 1-145/150-aij.50/150 a aby byl tento výraz 
kladný, tak potom 1-145/150  (což je 0,0333)

,  musí  být  větší  než  a

ij.0,3333, což nastává tehdy, 

když  aij 

je  menší  než 0,1 a při  větším a

ij 

je  již růst populace i záporný). Vidíme tedy, že i velmi 

slab

á mezidruhová kompetice může zastavit populační růst populace, která se nachází blízko své 

nosné kapacity. 

 
Kompetiční  modely  odhalí  podmínky,  za  kterých  mohou  dvě  soupeřící  populace