EKOLOGI - základní text

početností  obou  populací  „pohybovat“  na  grafu  směrem  doprava  a 
nahoru – 

obě budou růst). Naopak, v nezabarvené části grafu jsou obě 

populace příliš  velké a jejich společná trajektorie směřuje doleva dolů 
(

obě  se  zmenšují). Ovšem pokud se výchozí populační  velikosti 

nacházejí uvnitř obou izoklín (např. v bodě C), tak se populace druhu i 
zvyšuje, zatímco populace druhu j se snižuje a trajektorie se posunuje 

doprava  dolů  tak dlouho, až dosáhne  rovnovážné populace K

i. A tím 

druh  i 

vyloučí  (eliminuje)  druh  j  ze systému. Takováto situace je 

simulována  na  obr.  21.6.  Zde  vidíme,  že  zpočátku  (začátek  šipky) 

rostou  obě  populace,  ale  dosáhne-li populace j  (která je slabší 

kompetitor)  rovnovážné  izoklíny  (bod  4),  začíná  se  již  zmenšovat, 
zatímco populace druhu i  po

kračuje i poté  ve svém růstu, až dosáhne 

hodnoty  Ki

.  Růst  obou  populací  zvlášť  je  také  znázorněn  na  obr.  21.6b),  kde  je  čárkovaně 

vyznačen růst obou druhů za předpokladu, že neexistuje kompetitor.  

Druhou možností je, že se 

obě  izoklíny  protínají  v jediném  bodě.  Tento bod odpovídá 

rovnovážným  hodnotám 

Ň

i 

Ň

j

,  kdy  růstové  rychlosti  obou  populací  jsou  nulové.  Ovšem 

k 

překřížení  izoklín  může 

dojít  dvěma  způsoby,  jak  je 

naznačeno  na  obr. 21-7. 
Jedna z možností 

umožňuje 

stabilní  koexistenci  (a)  a 
druhá 

nestabilní 

koexistenci  (b) obou 

druhů. 

Jak zjistíme, která z 

těchto 

situací nastává? 
Jednoduché je stanovení