EKOLOGI - základní text

některá  planktonní  společenstva  nebo  rostlinná  společenstva  na stejné  půdě.  Na  základě 
jednoduc

hých  modelů by  v těchto situacích  neměla existovat bohatá společenstva koexistujících 

druhů,  ale  přesto  je  tam  nacházíme.  Předpokládá  se,  že  v těchto  skutečných  situacích  existuje 

řada okolností, které zabraňují populacím kompetujících druhů dosáhnout takové velikosti, aby se 
kompetitivní efekt projevil

.  Jsou  to  např.  narušování  (disturbance)  či  proměnlivé  podmínky 

prostředí.  Takovýto  systém  můžeme  nazvat  nerovnovážný  systém  (non equilibrium system), 
protože stabilní rovnováhy není nikdy dosaženo.  

Výsledek kompetice mezi druhy mohou ovlivnit konzumenti  

Narušování (disturbance) 

nejsou  jedinou  přírodní  silou,  která  ovlivňuje  výsledek 

kompetitivních  interakcí.  Tak  např.  TANSLEY  a  ADAMSON  (1925)  prováděli  systematické 
experimenty k odhalení vlivu pastvy králí

ků  na  složení  určitých  travních  ekosystémů.  Zjistili,  že 

v ohradách, kam se  králíci nemohli dostat, brzy 

převládl  jediný  druh  trávy  (sveřep  vzpřímený  - 

Bromus erectus), 

dominantní kompetitor, který je normálně udržován v nízkých populacích právě 

spásáním.  Podobný vliv mají také pr

edátoři  na  svoje  kořisti.  Situaci  můžeme  matematicky 

modelovat  tím,  že  kompetiční  model  Lotka-Volterry doplníme o faktor mortality, který je 

způsobován predací. Získáme tak rovnici dN

i/dt=riNi(1-Ni/Ki-aijNj/Ki)-miNi, která vznikla 

doplněním 

logistické rovnice interspecifické kompetice o mortalitu (

odečtením  množství jedinců odebraných