EKOLOGI - základní text

Rychlost  růstu  populace  i  vztažená  na  jedince  tedy  vytváří 

rovinu, která protíná „podlahu“ grafu v 

jedné  přímce,  která obsahuje množinu všech kombinací 

populačních početností i a j, ve které je populační růst druhu i roven nule. Tato přímka se jmenuje 
rovnovážná izoklína 

(equilibrium  isocline).  Všechny  body  té  části  roviny,  která  je  nad  touto 

přímkou  (třeba  bod  A),  vyjadřují  kombinace  N

iNj 

při  nichž  je  rychlost  růstu  populace  i  kladná a 

všechny  body  pod  rovnovážnou  izoklínou  (třeba  bod  B)  vyjadřují  kombinace  N

iNj

,  při  nichž  je 

rychlost  růstu  populace  i  záporná (populace se snižuje). Rovnovážná  izoklína  je  vlastně 

průsečíkem dvou rovin.  

K 

pochopení toho,  za  jakých podmínek  mohou oba druhy koexistovat,  nám stačí  zobrazit 

„podlahu“ grafu z obrázku 21-4 a. Ta je zobrazena na obr. 21-5 a 

její vznik si můžeme představit 

tak, že zdvihneme „podlahu“ grafu a) jejím levým rohem směrem nahoru. Vidíme, že např. bod A 
je v 

části, kde je růst populace i kladný a tudíž  za  určitý čas se posune tato populace směrem 

k 

vyšším  populačním  počtům  ve  směru  šipky,  u  bodu  B  je  tomu  naopak.  Pro  populaci  j  však 

potřebujeme  jinou  přímku  ve  stejných  osách  (protože v tomto  případě  jsou  poněkud  jiné 
rovnovážné hodnoty), ale logická úvaha bude stejná. Bod A leží  v 

části  kladného  populačního 

růstu, čili N

j 

bude růst, bod B je v části grafu, kde je růst populace záporný, čili tam bude hodnota