EKOLOGI - základní text

které byly pro tehdejší organizmy nepochybně katastrofické, byly následovány obdobími podstatných 
zdoko

nalení organizmů: tak např. vysoká koncentrace kyslíku vedla k evoluci eukaryont, po odeznění 

globální doby ledové vznikly mnohobuněčné organizmy, namísto dinosaurů nastoupili savci apod. 

Vymření druhu může mít různá prostorová měřítka, od vymření místní populace až po vymření 

druhu  v celém areálu svého rozšíření.  Někteří ekologové proto používají různá slova pro označení 

těchto událostí, ovšem ze souvislosti je téměř vždy zřejmé, o jaký rozsah vymírání se jedná a proto je 

zbytečné  tato  slova  zavádět.  Je  ale  užitečné  rozlišit  tři  typy  globálních  vymírání.  Jednak  je  to 
vymírání v pozadí 

(background extinction), které je normální charakteristikou přírody a odráží fakt, 

že se změnou ekosystémů některé druhy mizí, zatímco jiné je plynule nahrazují. Masové vymírání 

(mass  extinction)  je  vymírání  velkého  množství  druhů  jako  výsledek  nějakých  přírodních  katastrof 

(erupce  sopek,  posuny  kontinentů,  změna  klimatu  nebo  dopady  vesmírných  těles).  A  konečně 
antropogenní vymírání 

(anthropogenic extinction) je způsobené člověkem a liší se od předchozích 

tím, že jeho příčiny  můžeme (alespoň teoreticky) ovlivnit. Dále  můžeme rozlišit skutečné  vymírání, 

kdy druh po sobě nezanechá následovníka a pseudovymření (pseudoextinkction), kdy jeden taxon 

se  evolucí  změní  natolik,  že  již  nepatří  témuž  taxonu,  ale  ke  skutečnému vymření  (ve  smyslu 

nezanechání  potomků)  vlastně  nedojde.  Z fosilních  záznamů  vyplývá,  že  doba  existence  jednoho