EKOLOGI - základní text

konzumovány  přímo  rozmnožovací orgány (květy).  Bývá  běžné,  že  jedna  populace  rostlin  je 

poškozována různými typy býložravců, kteří poškozují odlišné rostlinné orgány a jiným způsobem 

(např.  kořeny  požerem,  stonky sáním z floému, listy požerem). Dopad semenné predace na 

rostlinná  společenstva  je  závislý  na  reprodukční  strategii  té  které  rostliny  (jako  je  např.  počet 

produkovaných semen a způsoby jejich disperze), a také na kvalitě stanoviště, na které semena 
dopadají. V 

neposlední řadě pramení nízká úroveň našich znalostí těchto vztahů z toho, že víme 

jen 

málo  o  tom,  co  skutečně  reguluje  rostlinné  populace.  Rostliny  jsou  organizmy  přisedlé, což 

může  způsobit,  že  místní  kompetice  o  zdroje  je  bude  ovlivňovat  podstatně  více  než  např. 
herbivorie,  a  to 

zvláště  v případech,  kdy  herbivorní  zátěž  je  nízká,  což  bývá  v přirozených 

eko

systémech běžné. Je ale jisté, že za určitých podmínek mohou mít býložravci ohromný dopad 

na populace rostlin.  To 

se  projevuje  při  přemnoženích (např.  lesních  škůdců), kdy mohou celé 

rozsáhlé plochy lesa uhynout a tím nejsou schopné dalšího 
rozmnožování. 

Další důkazy o tom  máme  v případě  záměrné introdukce 

některých herbivorů za účelem biologické ochrany proti některým 

plevelům. Jeden z takových příkladů je  zobrazen  na obr. 24-11. 

Jedná  se  o  řízení  populace  bodláku  Carduus nylans  pomocí 
introdukovaného nosatce Rhinocyllus conicus. Vidíme, že asi po 
10 letech