EKOLOGI - základní text

jsou pro ně neobyvatelné. Velmi složité životní cykly řady parazitů mohou být 

proto 

připsány zčásti na vrub složité prostorové dynamice jejich hostitelů.  

Interakce rostlina-herbivor jsou velmi rozmanité  

Býložravé organizmy nalézáme v 

mnoha  skupinách  živočichů,  počínaje prvoky  (např. 

měňavky  požírají  jednobuněčné  řasy), a  obratlovci  konče.  Četné  hlístice  konzumují  podzemní 

části  rostlin,  řada  měkkýšů  je  významným  konzumentem  mořských  řas,  mezi  býložravce  patří 

ohromné  množství členovců (housenky motýlů, sarančata, třásněnky, mšice atd.). Mnoho druhů 

zooplanktonu se živí fytoplanktonem. Také ve  všech skupinách obratlovců jsou býložravci. Ryby 
jsou  sice 

spíše  masožravci,  ale  celá  řada  z nich je býložravých. Z ptáků  jsou  zajímavými 

specializovanými býložravci kolibříci. Téměř polovina všech savčích druhů jsou býložravci a z nich 
jsou 

nejznámější velcí býložravci afrických savan.  

Konzumování rostlinného materiálu je významným procesem energetického toku v každém 

ekosystému. Ale povaha této interakce a rozsah,  s  jakým herbivorie ovl

ivňuje  ekosystémové 

procesy, 

se samozřejmě liší. Tak např. ve vodních ekosystémech mohou převládat 

mikrospásači 

živící se fytoplanktonem, ale v jezerech se mohou vyskytovat i 

makrospásači, kteří se živí většími 

rostlinami.  V 

bystře  tekoucích  vodách  je  mnoho  býložravců  seškrabujících rostlinné nánosy na 

površích 

kamenů  (perifyton, viz soubor „vodní  prostředí“). V suchozemských ekosystémech 

konzumují býložravci asi 10 % plochy listů  vytvořených  za rok, ale toto číslo se může podstatně 

měnit  v různých  situacích.  Herbivorie  je  významnou  interakcí  pro  zemědělské  ekology,  protože