EKOLOGI - základní text

dokázal odlišit přímé (letální) a  nepřímé (neletální) efekty tak, 

že chirurgicky odstraňoval dravým plošticím sosák, vypustil je 

mezi  mšice  a  sledoval  růst  jejich  populací.  Výsledkem  bylo 

zjištění,  že  nejvíce  jsou  ovlivněny  populace  mšic  kombinací 

obou jevů a méně neletálním efektem (viz obr. 14.28). 

V této kapitole jsme zkoumali dynamiku systému 

predátor-

kořist  a  parazitoid-hostitel. Tyto vztahy jsou vždy 

antagonistické  a  zdroj  je  zároveň  jedním  z účastníků  této 

interakce (to je rozdíl oproti kompetici). V další kapitole budeme studovat další typy interakcí mezi 
konzumenty a hostiteli:  býložravost (herbivorii) a parazitizmus. Tyto interakce jsou podobné 
predaci v tom, že jeden z 

účastníků  je  zdrojem,  ale  je  zde  také  podstatný  rozdíl  v tom, že 

výsledkem této interakce 

nemusí být nezbytně smrt kořisti. 

18. HERBIVORIE A PARAZITIZMUS 

Herbivorie a parazitizmus  se liší od predace a parazitoidizmu  zejména tím, že jednotlivé 

interakce nemusí vždy  vést ke smrti jednoho z 

účastníků  (kořisti,  hostitele). A tak se budeme 

zabývat  fyziologickými  a morfologickými  reakcemi 

jedinců  spíše  než  populačními  hustotami. U 

herbivorie 

půjde  o  to,  jak  se  rostliny  vyrovnávají  s  částečnou  ztrátou  biomasy a jak býložravci 

reagují  na  změny  v  dostupnosti rostlin  a  jejich  částí.  U  parazitů  se  soustředíme  na  dynamiku 

přenosu nemocí se zvláštním zřetelem na imunitní odpovědi hostitelů.  

Herbivorie a parazitizmus jsou odlišné od predace a parazitoidizmu 

Slovo  herbivorie 

se  vztahuje  na  mnoho  typů  interakcí  konzument-zdroj, které zahrnují