EKOLOGI - základní text
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
velikosti populací predátorů a kořistí, rychlosti kolonizace nových stanovišť a schopnost predátorů
nalézt nové kolonie kořistí. Označíme-li N populační velikost kořisti a M populační velikost
predátora, rychlost změn ve velikosti obou populací žijících ve stanovištních ploškách můžeme
vyjádřit jako: dN/dt=aN-bNM-cN a dM/dt=bNM-dM, kde a je koeficient symbolizující rychlost,
s jakou nalé
zá kořist nová stanoviště, b označuje rychlost, s jakou predátor kolonizuje místa
obsazená kořistí, a c a d jsou extinkční rychlosti (s kterými se uvolňují plošky vymíráním kořistí a
predátorů). Zkuste si obě rovnice odvodit postupem obdobným jako v jedné z předchozích kapitol,
kde jsme pojednali o koexistenci kompetitorů v metapopulacích. S tímto modelem pracujeme opět
tak, že hledáme podmínky, za nichž dN/dt=0 a dM/dt
=0 a řešíme pro rovnovážné populační
velikosti
Nˇ a Mˇ. Dá se ukázat, že Nˇ=d/b a Mˇ=(c-a)/b a že velikosti populací kořistí a predátorů
oscilují v neustálém cyklu okolo neutrálního rovnovážného bodu.
Koevoluce mezi predátorem a kořistí a neletální efekty Tím, že predátoři působí mortalitu svých kořistí, vytvářejí selekční tlak. Jakákoli
cha
rakteristika kořisti, která jí umožní se predátorovi vyhnout (ukrýt, utéct, ubránit, odradit) zvyšuje
její fitness
(tj. zvyšuje četnost jejích genů v dalších generacích). Proto vede přírodní výběr
k evoluci „
úspěšnějších“ kořistí. Ovšem neúspěch při odhalení a uchvácení kořisti zase může
snížit přežívání i rozmnožování predátora a poroto stejný důvod vede k evoluci stále
„