EKOLOGI - základní text

klícce)  a  to  umožnilo  zkoumat  vliv  predátorů  i  bez  skutečné  predace.  Výsledky  pokusu 

prokázaly, že indukce látkami uvolňovanými z vážek způsobila změny chování pulců. Pulci snížili 
v 

přítomnosti predátorů svoji aktivitu (to snižuje pravděpodobnost, že budou predátorem chyceni, 

což 

zvyšuje jejich fitness). Změny v morfologii se projevily menší tělesnou velikostí a tlustší ocasní 

částí těla. Tyto změny  vedou ke snížené predaci a jsou tedy předmětem přírodního  výběru. Po 

přeměně v dospělou žábu se změny v aktivitě indukovaných pulců projevily i na dospělcích: měli 

delší  končetiny  a  štíhlejší  tělo.  A  tak  se  změny  dané  indukcí  predátorem  v raných vývojových 
fázích projeví i v 

dospělosti. 

Dalším příkladem neletálních efektů jako důsledek predátorem indukované změny chování 

je chování mšic při napadení dravými plošticemi z čeledi Nabidae. ERIC NELSON a jeho kolegové 
(University of California, Davis) studovali chování mšic po napadení plošticemi. Mšice vysávají 

bodavě  savým  ústním  rostlinné  šťávy  a  ploštice  zase  vysávají  těla  mšic.  Mšice  reagují  na 

přítomnost predátora tím, že přeruší sání a přesunou se jinam nebo padají z rostlin na zem. Užitek 

z 

tohoto  indukovaného  chování  je  zřejmý:  únik  před 

predátorem, 

ale  náklady  jsou  také  značné:  snížený  příjem 

potravy  a  zvýšená  mortalita.  Ploštice  tedy  ovlivňují  populační 

dynamiku  mšic  dvojím  způsobem:  přímo  (konzumací  mšic)  a 

nepřímo  (narušováním  jejich  potravního  chování).  Nelson