EKOLOGI - základní text

v 

komplexních společenstvech bývá velmi složité. Je to proto, že rostliny kompenzují ztrátu mnoha 

způsoby a dále rostliny  mohou být ovlivněny jako jedinci, ale přímý vliv  na jejich společenstva a 
populace m

ůže být zanedbatelný.  

Kompenzace za ztrátu fotosyntetizujících  tkání mohou rostliny 

provádět  vnitřním 

přeskupením  toku  materiálů.  Fotosyntetizující  tkáně  (většinou  listy)  jsou zdrojovým místem 

asimilátů, které jsou předávány ve formě sacharózy do míst spotřeby (např. rostoucí tkáně). Do 

jisté míry je rychlost fotosyntézy řízena právě kapacitou míst spotřeby a úložných míst, do kterých 

jsou asimiláty převáděny. Rostlina tedy může reagovat na ztrátu některých orgánů tím, že zvyšuje 
nebo snižuje rychlost fotosyntézy v 

závislosti  na  tom,  zda  ztratila  orgán,  který  vytváří  asimiláty, 

nebo  zda  přišla  o  místo  jeho  spotřeby.  Poškození  růstových  vrcholů  mšicemi  podstatně  oslabí 

aktivitu  míst  spotřeby  asimilátů, což sníží fotosyntézu,  a  naopak  třeba  defoliace  (ztráta listové 
plochy) 

může  podstatně  zvýšit  rychlost  fotosyntézy  ve  zbývajících  listech.  Zajímavá  je  také 

interakce mezi nadzemními a podzemními 

částmi  rostlin:  nadzemní  části  jsou  závislé  na 

podzemních v zásobování vodou a živi

nami a naopak podzemní části jsou závislé na nadzemních 

v  zásobování asimiláty. Jestliže tedy mají 

nadzemní části nedostatek vody  nebo živin, musí růst 

kořenový systém (aby vyhověl požadavkům nadzemních částí), ovšem růst kořenů je zase závislý 
na produkci 

asimilátů.  Tak  se  vytváří  velmi  složitý  zpětnovazebný  systém,  který  určuje  poměr