EKOLOGI - základní text

konzumování  rostlin  a  jejich  částí.  Celková doba, po kterou býložravci interagují s jednotlivou 
rostlinou, 

může být velmi rozmanitá, od velmi krátké (např. u velkých býložravých savců, kteří jen 

ukousnou 

např.  list  a  přejdou  na jinou rostlinu), až po dobu velmi dlouhou  (např.  u  některých 

drobných hmyzích 

býložravců, u nichž může tato interakce trvat celý jejich život). V tomto ohledu 

se může poněkud stírat rozdíl mezi parazity a býložravci a proto se některým typům tohoto vztahu 

říká fytoparazitizmus.  Také rozdíl mezi býložravostí a predací je často  velmi  nezřetelný:  např. 

konzumace drobných planktonních řas korýši vede ve skutečnosti ke smrti jedince (čili by mělo jít 

současně o herbivori  a o predaci) a podobná situace nastává u konzumace semen rostlin. Proto 
se  konzumaci semen (granivorii) 

někdy říká semenná predace.  U  většiny typů býložravosti  se 

interakce mezi býložravci a jejich živnými rostlinami neodrazí přímo ve změnách populační hustoty 

býložravce, ale spíše  ve  změnách fyziologie a morfologie  jednotlivých rostlin, přičemž plodnost, 
úmrtnost  a struktura populací mohou 

být  ovlivněné, ale také nemusí. Evolučním  výsledkem 

interakcí mezi rostlinami a býložravci nebo 

hostiteli a parazity jsou různé specializace a adaptace 

obou  zúčastněných  partnerů.  Herbivoři a paraziti musí  nalézt a konzumovat rostlinu či  hostitele 
(nebo jejich 

část)  a  hostitelé  parazitů  i  živné  rostliny  býložravců  se  tomu  brání. Býložravci a 

paraziti často žijí v metapopulacích, protože vhodná místa k obývání představují jen jejich hostitelé 
a prostory mezi nimi