EKOLOGI - základní text

v metapopulacích  vykazuje  vlastnosti  jak  lokální  tak  regionální stabil

ity,  ale  situace  je  poněkud 

komplikovanější  než  u  jedné  metapopulace. Tak  např.  systémy  obsahující  býložravé  a  dravé 

roztoče  (jako  byli  ti  z předchozí  kapitoly)  vykazují  obvykle  metapopulační  strukturu, protože 
hostitelské rostliny 

býložravců  se vyskytují jen  v určitých  stanovištních  ploškách  (mimo rostliny 

roztoči nedokážou přežít) a zpravidla i v rámci jedné rostliny jsou soustředěni jenom na určité její 

části. Draví roztoči mohou kolonizovat určitou stanovištní plošku, kde mohou lokálně vyhubit svoji 

kořist. Aby přežili, musí se poté dostat do jiné plošky obsazené svými kořistmi a tak dále. Můžeme 
tedy 

rozlišit  tři  typy  stanovištních  plošek:  prázdné  (které  neobsahují  býložravého  roztoče  ani 

dravého  roztoče),  dále  stanoviště  kořistí  (kde se vyskytují jenom  fytofágní  roztoči)  a  stanoviště 

predátorů  i  kořistí  (kde  se  vyskytují  oba  dohromady).  Teoreticky  se  vyskytuje  ještě  čtvrtý  typ 

stanovišť,  který  obsahuje  pouze  predátory,  ale  ten  neuvažujeme,  protože  zde  predátoři  nemají 
potravu a proto jsou takovéto plošk

y jenom přechodné.  

Podmínky, 

za  kterých  může  být  dosaženo  regionální  stability  systému  predátor-kořist, 

mohou být o

bjasněny použitím Lotka-Volterrova modelu dynamiky predátor-kořist rozšířeného na 

metapopulace. Pokud  zanedbáme populační dynamiku predátorů a kořistí v rámci stanovištních 

plošek,  můžeme  použít  jednoduchý  metapopulační  model,  do  kterého  vstupují  tyto  proměnné: