EKOLOGI - základní text

makroparazity. Paraziti nemohou žít delší dobu mimo svého hostitele. Složité životní cykly 

parazitů  zahrnují  často  interakce  s různými  hostiteli  a  různé  faktory  tím  ovlivňují  různá  stadia  v 
jejich 

životním cyklu.  Významný je pro  ně problém  lokalizace  hostitele (contagion).  Paraziti jsou 

přenášeni  z jednoho  hostitele  na druhého buďto přímo (jako  např. řada mikroparazitů, jako je to 

např. u viru chřipky), anebo pomocí přenašečů (

vektorů), jako je to v případě spavé nemoci nebo 

malárie  (vektory  je  dvoukřídlý  hmyz).  Řada  parazitů  má  ještě  jednoho  nebo  více  mezihostitelů, 

kteří  jsou  napadáni  nedospělými  stádii  parazitů  a  ta se v nich mohou i množit  (podrobněji  viz 
soubor „paraziti“).  

Populační dynamika mikroparazitů může být vyjádřena modelem infekce  
Celá řada mikroparazitů způsobuje nemoci člověka, jiných živočichů a rostlin (je tedy pro ně 

patogenní)

.  Ve  většině  případů  se  přenos  z jednoho  hostitele  na  druhého  uskutečňuje  přímým 

kontaktem.  Někdy  je  to  přímý  kontakt  mezi  jedinci  stejného  druhu  (jako  třeba  v případě  lidské 

chřipky),  jindy  se  nemoc  přenáší  pomocí  vektorů  (pak jde o  kontakt  mezi  organizmy  různých 

druhů). V jakémkoliv časovém okamžiku obsahuje populace  hostitele tři typy jedinců:  jednak  ty, 

kteří jsou vnímaví na infekci, dále ty, kteří jsou infikováni a třetí skupinu tvoří ti, kteří byli infikováni 
v minulosti, ale již se 

zotavili. Zotavení jedinci mohou být na kratší či delší dobu (nebo dokonce