EKOLOGI - základní text

společenstvu dochází k velmi komplikovaným interakcím mezi facilitativními a inhibičními jevy a 
charakteristikami životních historií jednotlivých 

druhů. Dva faktory hovoří proti uskutečnění výše 

uvedené sukcesní série od pionýrských a dryádkových stádií  ke stádiím olše a smrku. Jedním 

je  množství  semen,  které  dopadne  na  určitou  plochu.  Semena  dryádky  jsou  velmi  lehká, 

semena  olše  jsou  asi  5x  těžší  a  semena  smrku  dokonce  více  než  27x  těžší  a navíc oblasti 

čerstvě zbavené ledovce jsou poměrně vzdálené od porostu smrků a olší. Při experimentech, v 
nichž 

autoři  sledovali,  kolik  semen  dopadne  na  určitou  plochu,  se zjistilo, že do pionýrských 

stádií  ne

dopadlo  vůbec  žádné semeno smrku a  jenom  velmi  málo semen olše.  Nicméně tu a 

tam  se  nějaký  semenáček  smrku  v obou pionýrských  stádiích objeví a jeho  přežívání  je 

poměrně  vysoké.  Druhým faktorem, který pracuje proti sukcesi, je inhibice uchycení jak olše, 
tak smrku v obou 

počátečních stádiích. Půdní analýzy sice prokázaly, že přístupnost dusíku a 

množství půdní organické hmoty a vlhkosti se zvyšovalo s postupující sukcesí, ale i přes tento 
facilitativní efekt 

obou počátečních sukcesních stádií inhibice převáží facilitaci (přesněji: hrubý 

inhibiční  efekt  daný  vysokou  semennou  predací  a  mortalitou  semenáčků  je  vyšší  než  hrubý 
f

acilitativní  efekt  daný  zvýšením  hladiny  dusíku,  vody  a  půdní  organické  hmoty).  Celkový 

výsledek tedy je takový, že do plochy obsazené prvními sukcesními stádii dopadne jen velmi