EKOLOGI - základní text

nasávat vodu z 

okolí  a  ztrácet  rozpuštěné  látky,  zatímco  hypoosmotické  naopak  vodu  ztrácejí. 

Vyrovnávání se s tímto problémem se nazývá osmoregulace. Sladkovodní ryby se zbavují 

přebytečné vody, která vniká do jejich těla tím, že vylučují zředěnou moč a ionty z této moči jsou 

ledvinami účinně vstřebávány zpátky do krevního oběhu. Navíc mají v žábrách žlázy, které aktivně 

přečerpávají  ionty  z okolního  prostředí  do  těla.  Mořské  ryby  nahrazují  ztráty  vody 
z 

hypoosmotického  těla  pitím  mořské  vody  a  přebytečné  soli  odstraňují  z těla  solnými  žlázami 

v 

žábrách a také ledvinami. Také ptáci a plazi živící se kořistí ulovenou v moři dostávají s potravou 

do  těla  přebytečnou  sůl.  Ta  je  vylučována  solnými  žlázami  umístěnými  u  očí  nebo  v nosních 

dutinách.  Někteří  žraloci  a  rejnoci  „vyřešili“  tento  problém  zajímavým  způsobem:  zachovávají 

vysoké  koncentrace  močoviny  v tělních  tekutinách  a  ta  zvyšuje  jejich  osmotický  tlak  na  úroveň 

okolní  mořské  vody.  Močovina  je  při  vyšších  koncentracích  toxická  a  má  tendenci  narušovat 
bílkoviny, ale tento problém je 

překonán  vysokou  hladinou  jiné  (ochranné)  sloučeniny  – 

trimetylaminoxidu (NO(CH3)3). 

V 

některých  prostředích  se  vyskytuje  vysoká  koncentrace  solí,  jako  je  tomu  například 

v 

Solném  jezeře,  v Mrtvém  moři,  nebo  ve  schnoucích  tůních  na  mořském  pobřeží.  Některé