EKOLOGI - základní text

organizmy,  jako  například  korýši  rodu  Artemia,  snášejí vysoké koncentrace solí a ve velkém je 

vylučují  z těla  ven.  Jiné  organizmy  řeší  tento  problém  vytvářením  některých  aminokyselin  v tak 

15 

velkém množství, že jimi vyrovnávají osmotickou koncentraci s 

okolní vodou (například perloočka 

z rodu Tigriopus). 

Také  suchozemské  organizmy  řeší  problém  rovnováhy vody a solí. Zejména masožravci 

přijímají s potravou velké množství solí. Ty mohou vylučovat močí, pokud mají dostatečný přístup 
k 

vodě. Tam, kde je voda vzácná, řeší osmotické problémy produkcí velmi koncentrované moči (u 

některých pouštních zvířat je koncentrace solí v moči až 25 x vyšší než v jejich tělních tekutinách). 

Některé suchozemské rostliny žijí v prostředích s vysokou koncentrací solí v půdním roztoku, tzv. 
halofyty. Halofyty 

často produkují osmotika, což jsou látky (např. některé aminokyseliny a další 

sloučeniny),  které  zvyšují  osmotický  tlak  v cytoplazmě  buněk,  ale  nemají  škodlivý  vliv  na  jejich 
enzymatické systémy. 

Také  rostliny  mangrovových  porostů  řeší  tento  problém  podobným 

způsobem a navíc mají solné žlázy, které vylučují soli z těla ven přes povrchy listů nebo kořenů. 

Celá  řada  živočichů  (např.  mšice nebo komár)  saje  šťávy  z rostlin nebo krevní tekutiny 

živočichů. Tyto organizmy řeší dva problémy současně: zbavit se přebytečné vody, ale neztrácet 

přitom ionty. Voda u nich buďto prochází rychle trávicím traktem a je odstraňována řitním otvorem 

a  současně  četné  žlázy  ve  výstelce  střeva  přečerpávají  do  těla  ionty,  nebo  prochází  voda  do