EKOLOGI - základní text

energií.  Osmóza 

(podrobně  viz  stejnojmenný  soubor)  je  jen  speciálním  případem  difúze,  a 

dochází k ní tehdy, jsou-

li  roztoky  o  různé  koncentraci  rozpuštěných  látek  odděleny 

polopropustnou bariérou

, zpravidla nějakou membránou, která brání průchodu rozpuštěných látek 

z oblastí vyšší do oblastí jejich nižší koncentrace.  Tehdy k vyrovnání koncentrací dochází 

pohybem  rozpouštědla  přes  polopropustnou  membránu  z oblasti  nízké  koncentrace  rozpuštěné 

látky  (vysoké  koncentrace  rozpouštědla)  do  oblasti  vysoké  koncentrace  rozpuštěné  látky  (nízké 

koncentrace  rozpouštědla). Sací síla (daná tendencí  roztoků  přitahovat  vodu)  je známa jako 
osmotický tlak

.  Osmotický  tlak  čisté  vody  je  prakticky  nulový,  mořské  vody  asi  1,2  MPa 

(megapaskalů)  a  osmotický  tlak  tělních  tekutin  obratlovců  je  asi  0,3–0,5 MPa. Také rostlinné 

buňky  přitahují  vodu,  protože  cytoplasma  je  koncentrovanější,  než  je  vnější  okolí  buněk;  tento 

osmotický  tlak,  který  dává  rostlinným  buňkám  pevnost,  se  nazývá  turgor. Ten vzniká tak, že 
osmotickým tl

akem  je cytoplazmatická  membrána tlačena proti pevné buněčné stěně.  Pokud je 

v okolí nedostatek vody, turgor slábne a rostlina vadne; turgor tak 

napomáhá rostlině udržet tvar. 

 
Rovnováhy solí a vody jsou navzájem spřažené Ve tkáních  sladkovodních ryb je  vyšší koncentrace  solí než v  okolní vod