EKOLOGI - základní text

pozoruhodnou výzvu 

evolučním  ekologům,  záhadná je 
zejména 

přítomnost 

nerozmnožujících se  kast.  CRESPI 
a  YANEGA  (1975)  navrhli 

třídění 

různých  společenských  systémů 

představujících  postupně  složitější 
kroky v evoluci sociálního chování (viz tab. 34-3).  To

to třídění představuje  hierarchii plynulých 

přechodů  od  nej ednodušších systémů (subsociální systémy, kde existuje pouhá přítomnost 

péče  jednoho  nebo  obou  rodičů,  přes 

koloniální  společenství,  kde  sdílí mnoho samic 

stanoviště k rozmnožování, kde poskytují péči jen svým  vlastním potomků, až po komunální 

společenství  a  společenství  spolupracující  při  péči  o  mláďata, kde  se již setkáváme 
s 

alloparentální péčí o potomky). U nejvyššího stupně, 

eusociálních společenství, jsou někteří 

jedinci ve svém chování 

nevratně  specializováni.  Eusocialita  se  vyskytuje  u  termitů  a  u 

některých blanokřídlých a  určité prvky eusociality  nalezneme  u  některých pavouků  a jednoho 
druhu savce (rypoše). 

Význačným rysem složité organizace společenství eusociálních druhů je existence jedné 

nebo jenom  několika samic  produkujících  vajíčka, kterým se říká královny. Většina potomků 

královny  se  nerozmnožuje,  shromažďuje  potravu  a  stará  se  o  vyvíjející  se  bratry  a  sestry. 

Někteří  potomci  královny  pohlavně  dospějí,  opustí  koloni ,  spáří  se  a  obvykle  založí nové 
kolonie. 

Většina  hmyzích  společensví  jsou  obrovské  rozšířené  rodiny.  Většina  biologů  se 

domnívá, že eusocialita se vyvinula několikrát, a to nezávisle na sobě. Složitější už je odpověď 
na otázku, jak k tomu došlo?