EKOLOGI - základní text

nehodlají spolupracovat. Náklad

y  na  tuto  činnost  (tj.  sdílení potravy)  nejsou  příliš  vysoké 

(obvykle  bývá v 

danou  noc  neúspěšných  méně  než 10 % členů kolonie), ale užitky (v podobě 

zvýšeného přežívání) mohou být podstatné.  

Aby fungovala 

reciproční  nezištnost,  je  zapotřebí,  aby  se  jedinec  často  setkával se 

spolupracujícími  jedinci. Je tedy 

obtížné, aby nějaký altruistický gen pronikl do populace, která 

zatím takové chování nevykazuje. Avšak 

reciproční  nezištnost  může  být  evolučně  stabilní 

strategií (to bylo prokázáno pomocí teorie her), ale jen 

za předpokladu, že již existuje populace, 

ve které se vyskytují v

šechny tři typy strategií (tj. obsahuje sobce, altruisty a reciproční altruisty). 

Za této situace jsou nezištní jedinci z populace 

vyloučeni (vzhledem k nejnižší fitness) a v takto 

vzniklé  ochuzené 

populaci  mají  vyšší  fitness  reciproční  altruisti  než sobci a tato strategie 

posléze  převládne.  Ovšem  na  druhou  stranu  také  platí,  že  do  čisté  populace  sobců  nemůže 

proniknout  strategie  reciproční  nezištnosti, protože v ní  nemá žádnou výhodu ve zvýšené 
fitness. Musí tedy existovat mechanizmus, který 

nějakým způsobem zvýší poměrné zastoupení 

recipročních altruistů až do určité hodnoty a pak už model recipročního altruizmu funguje.  

 
Optimální  úroveň  investic  do  rodičovské  péče  může  být  různá  u  rodičů  a jejich 

potomk

ů 

M

láďata živočichů s péčí o potomstvo tuto péči většinou aktivně vyžadují. Péče zvyšuje 

jejich  fitness,  čímž  se  zvyšuje  i  fitness  rodičů,  a  proto  jsou  zájmy  obou  generací  většinou