EKOLOGI - základní text

bojuje proti jest

řábům. Průměrný zisk recipročního altruisty je daný p(0,5B–C)+(1–p)0,5B což je 

po algebraické 

úpravě 0,5B–pC. Tento zisk je vždycky stejně dobrý nebo lepší než holubice a 

45 

nikdy není horší než zisk j

estřába. A tak reciproční nezištnost je nejvýhodnější strategie, která 

by  mohla proniknout do 

všech  smíšených  populací  jestřábů  a  holubic  a  posléze  zde 

převládnout.  Chování  recipročního  altruisty  (tj.  začít  spolupracovat  s každým, dokud se 

neukáže, že to je jestřáb), je jediný způsob vedoucí ke společenství spolupracujících jedinců.  

Přestože je reciproční nezištnost vhodným modelem pro evoluci altruistického chování, 

reálným se může stát až po splnění několika požadavků. Jedním z nich je dlouhodobé soužití 
jedinc

ů  ve  skupině,  aby jedinci poznali, jak se ostatní  chovají, aby na  to  mohli také 

odpovídajícím způsobem reagovat. Nezbytnými předpoklady jsou také vzájemné rozpoznávání 

jedinců  a  vysoká  pravděpodobnost  návratnosti  nezištného  aktu v budoucnosti.  Zajímavým 
rysem chování, který je známý 

u několika druhů ptáků a savců a který zvyšuje pravděpodobnost 

souhry  výše  uvedených  předpokladů,  je to, že jedinci  krmí  nepříbuzné  jedince  (tzv. 

alloparentální péče). Al oparentální péče je dobře dokumentovaná u letounů ze skupiny upírů. 
Jedinc

i, kteří v noci byli úspěšní  v získání krve, se části této krve  vzdají  ve prospěch jedinců 

neúspěšných. Upíři zůstávají v malých skupinách po mnoho měsíců nebo i let a tak se mohou 
navzájem poznat, pomáhat 

těm, kteří jsou ochotni spolupracovat a odmítnout ty jedince, kteří