EKOLOGI - základní text

 
Před 40-10 tisíci lety, s ústupem kontinentálního ledovce, obsadil člověk všechny kontinenty, 

poslední byla kolonizována Austrálie (před asi 25-40 tisíci lety) a Amerika (před asi 10 tisíci lety). 
Lidé žili v 

malých  společenstvích  čítajících  několik  desítek  až  set  osob,  sběračsko-loveckým a 

převážně  stěhovavým  způsobem.  Přirozená  produktivita  oblastí,  odkud  lidé  čerpali  své  zdroje, 

změny prostředí, fyziologická či  jiná omezení (délka plodné periody  žen, schopnost  nést děti při 
migracích) – to vše udržovalo velikost globální lidské populace na asi 5 milionech. 

Před asi 10-7 tisíci lety došlo na mnoha  místech Země ke  vzniku a rozšíření  zemědělství. 

Tím se sice lidé nezbavili závislosti na primární produktivitě jako na převažujícím zdroji energie, ale 

změnili ji ze závislosti na produktivitě přirozených ekosystémů v závislost na produktivitě řízených 

ekosystémů  (

agroekosystémů).  Jejich  produktivita  byla  stálejší  a  předvídatelnější  a 

vykazovala 

vyšší  koncentraci  potravních  zdrojů.  To  umožnilo  posléze  vznik  stálých  sídel,  dělbu 

práce a vznik moderní 

společenské struktury.  

Člověk  dokáže  vyvinout sílu  asi 1 W (watt = joule  za sekundu). Protože k plnění jednoho 

úkolu (válčení, výstavba) je možné soustředit nejvýše několik tisíc osob, přetrvávající závislost na 
lidské práci nastavovala dlouhou dobu 

horní omezení množství energie, které bylo možné věnovat 

jakékoli aktivitě. To se dramaticky změnilo někdy na konci 17. století, kdy byl sestrojen první parní 

stroj. Byl sice málo výkonný a měnil tepelnou energii v mechanickou energii s malou účinností, ale 
do konce 19. století se natolik vylepšil, že jediný stroj dokázal vykonávat práci asi 6000 osob.