EKOLOGI - základní text

Zkonzumování i velké části rostliny jen zřídka vede k úhynu jedince, ale růst (dělivých pletiv) může 
nahradit zkon

zumované  tkáně  a  orgány  rostliny.  Rostliny  totiž  (na  rozdíl  od  živočichů)  nemají 

centrální orgány řídící život jedince, jejichž zánik znamená smrt (srdce, plíce, ledviny, játra apod.). 

Zajímavá  je  potravní  ekologie  býložravců.  Rostliny  obsahují,  podobně  jako  živočichové, 

širokou škálu chemických složek, jako jsou bílkoviny, aminokyseliny, uhlovodíky,  tuky  a další. 

Rostliny se vzájemně liší v tomto složení, ale ještě více se možná liší rozložení jednotlivých látek 
v 

rámci rostlinného těla. Predátor, který žere svoji kořist, ji  zkonzumuje  velmi často téměř celou, 

zatímco býložravec zkonzumuje obvykle jenom malou část rostliny. To je dáno jednak rozdíly ve 

výživné kvalitě různých částí rostlin, a jednak tím, že býložravec často není schopen přístupu ke 

všem částem rostlin. Obvykle bývají nejvýživnější reprodukční orgány, potom listy a dále stonky a 

kořeny. Ovšem pro nadzemního býložravce obvykle není možné potravně využít kořeny, i kdyby 

byla  jejich  výživná  hodnota  sebevětší.  Rostlinné  součásti  jsou  obvykle  méně  výživné pro 

býložravce než  maso pro masožravce. Na to bývají býložravci přizpůsobeni delším a účinnějším 
trávicím ústrojím, ovšem nutnost delšího zdržení potravy v 

trávicím traktu jim přidává hmotnosti a 

tím  snižuje  jejich  pohyblivost.  Pro  růst,  zejména  mláďat  živočichů,  je  potřeba  značné  množství 

proteinů, a proto pro reprodukční úspěch mnoha býložravců je nezbytné přijímat zejména ty části 
rostlin, které jsou bohaté na proteiny.