EKOLOGI - základní text
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Zajímavé jsou také
adaptace na polknutí kořisti. Mnozí predátoři vůbec kořist nekoušou, ale
polykají ji vcelku (hadi,
mnoho dravých ryb a ptáků). Další zase využívají přední končetiny nebo
čelisti na roztrhání kořisti na menší kousky, které mohou již pozřít. U řady dalších predátorů, jako
např. pavouků, nejsou vyvinuty orgány na žvýkání či polykání, a tito přijímají tekutou potravu
předem natrávenou mimo tělo.
Kořist se mnoha způsoby predátorovi brání Evoluční vztahy mezi predátory a kořistmi nejsou jednostranné. Predátor je velmi
významnou součástí biotického prostředí kořisti. Jakékoli evoluční zlepšení účinnosti predátora
představuje evoluční výzvu pro kořist. Ti predátoři, kteří jsou o něco pozornější, rychlejší a
efektivnější než jiní, budou mít selekční výhodu (tj. v daném prostředí budou úspěšnější, budou
v
něm mít vyšší fitness), ale stejně tak ty kořisti, které predátor nezpozoruje, uniknou mu nebo ho
28
nějakým rysem chování (behaviorálním rysem) či vnějším vzhledem (morfologií) zmatou, mají
větší pravděpodobnost na přežití a rozmnožování. A tak evoluční inovace, které směřují k vyhnutí
se predaci,
jsou stejně zajímavé jako ty, které vznikly k podpoře predace.
Jednou možností
obrany kořisti před predátory je, že kořist vyhledává mikrostanoviště,
která nejsou často navštěvována predátory anebo je aktivní v době, kdy nejsou aktivní predátoři.
Predátoři často kořisti nevybírají podle jejich poměrného zastoupení v prostředí, ale vybírají si jen