EKOLOGI - základní text

ekosystémech podléhajících častým požárům uskladňují živiny v kořenech a po 

shoření nadzemních částí je pak alokují do stavby nových nadzemních orgánů. 

Pokud jsou podmínky  velmi těžké, pak organizmy  neschopné migrace mohou  vstoupit do 

dormantního 

stavu. Příkladem může být zimní spánek savců nebo shazování listí u mnoha druhů 

stromů.  Zřídka  jsou  organizmy  schopny  anhydrobiózy,  tzn.  vysušení  tělní  vody  a  přečkání 

nepříznivých  období  v tomto  stavu;  u  hmyzu  je  dobře  známá  diapauza  (geneticky  podmíněné 

přerušení vývinu v zimním období). 

 
Některé faktory prostředí umožňují organizmům předpokládat předvídatelnou změnu 

prostředí 

Některé  faktory  prostředí, 

jako  např. fotoperioda (tj. poměr 
délky noci a dne) používají 

organizmy  jako  bezprostřední 

návod  k  jednání,  směřujícího  v 

předstihu  k  tomu,  aby  se 

přizpůsobili  změnám  prostředí, 

které  pro  ně  v  budoucnu  budou 

nepříznivé.  Místně  adaptované 
populace reag

ují  např.  na  změny 

teploty a fotoperiody, což jim 

umožní 

vstoupit 

třeba 

do 

diapauzy  nebo  nahromadit  tělní 

tuky  ještě  dříve  než  dojde 
k 

výskytu  nepříznivého  období. 

Tyto  environmentální  signály  pochopitelně  selžou,  přemístíme-li organizmy do naprosto jiného 

prostředí.  V oblastech  okolo  rovníku,  kde  je  fotoperioda  po  celý  rok  téměř  stejná,  používají 

organizmy  jiné  signály,  jako  je  např.  změna  období  dešťů  a  období  sucha.  Ve  vysoce