EKOLOGI - základní text

tolerance mnoha druhů tím, že je odliší na menší populace, z nichž každá je adaptovaná na různé 
místní podmínky. 

7. BIOTICKÉ FAKTORY 

PROSTŘEDÍ 

V 

předchozích  kapitolách  jsme  viděli,  jak  se  vzhled  organizmů  a  jejich  fyziologické  a 

biochemické funkce 

evolučně  vyvíjejí  v  reakci  na  neživé  (abiotické)  prostředí.  Kdyby  se  však 

organizmy vyvíjely pouze pod vlivem a

biotického prostředí, pravděpodobně by  mezi  nimi  nebyly 

takové  rozdíly.  Přizpůsobení  na  místní  podmínky  by  časem  dosáhlo  takové  úrovně,  že  by  se 

evoluce  podstatně  zpomalila.  Stejné  abiotické  podmínky  zřejmě  podporují  jednotný  vzhled 

organizmů, které jsou k nim adaptované. Ve skutečnosti ale vidíme, že např. ve stejném prostředí 

pouště si různé rostliny vyvinuly naprosto různé adaptace na překonání suchého období. Může to 

být přetrvání v podobě hlíz v půdě, uchování zásob vody v pletivech, tuhé kožovité listy apod. Proč 

jsou tedy mezi živými bytostmi tak veliké rozdíly? Prostředí totiž není jenom souborem abiotických 

(fyzikálních  a  chemických)  podmínek.  Existuje  totiž  také  velmi  proměnné  biotické  prostředí,  na 
které musí organizmy reagovat. 

Biotické  prostředí  vytvářejí  všechny  živé  bytosti  (tj.  rostliny, 

živočichové,  mikroorganizmy,  houby),  s nimiž  jedinec  sdílí  v  daném  čase  dané  stanoviště. 

Organizmy  zaujímají  určitý  prostor,  konzumují  omezené  zdroje  a  v některých  případech 

představují  nebezpečí  jiným  organizmům  v  podobě  predace,  býložravosti  (herbivorie), 
parazitizmu a nemoci. A tak morfologické, fyziologické a biochemické parametry organizmu musí