EKOLOGI - základní text
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
částicemi a drobnými prostůrky tak, že některé bakterie se mohou "ukrýt" před predátory ze
skupiny prvoků v drobných štěrbinách. Takovéto rozdíly však nevnímá např. krtek. Heterogenita
tedy může být vnímána organizmy v různých prostorových měřítcích (v řádech od zlomků
milimetrů po stovky kilometrů), a to v závislosti na jejich velikosti a pohyblivosti. Mnoho
heterogenity vytváří vegetace: tak např. pro mšici je důležitý rozdíl podmínek na horní a dolní
straně listu, ale to je zcela nedůležité pro jelena, který sežere celý list (spolu s mšicemi).
Heterogenita prostředí (ve vztahu k rychlosti pohybu) určuje, jak často se živočich střetne s
pozměněnými podmínkami prostředí. U rostlin, které se nemohou pohybovat, je dobrou adaptací
na variabilitu půdního a nadzemního prostředí
plasticita růstu. To znamená, že rostliny, na rozdíl
od živočichů, zachovávají do dospělosti řadu dělivých pletiv a plastickým růstem mohou vyplnit ten
prostor, který mají zrovna k dispozici (srovnej
např. formu růstu stromu v hustém lesním porostu a
téhož druhu stromu rostoucího jako solitér). Obvykle se však prostorová variabilita ve vztahu k
25
rostlinám uplatňuje tak, že semena dopadají do nejrůznějších stanovišť, ale pouze ve vhodných
vyklíčí a semenáčky přežijí do dospělosti.
Každý organizmus
má možnost aktivního (živočichové) či pasivního (rostliny)
výběru
stanovišť. Živočichové se mohou pohybovat proměnným prostředím, které se liší i v denních i