EKOLOGI - základní text

mezi tělem a prostředím (viz soubor „udržení tělesné teploty“). Z těchto důvodů se řada ektotermů 

snaží snižovat náklady na homeostázi např. tím, že při nízkých teplotách nechají klesnout teplotu 

okrajových  částí  svého  těla.  Příkladem  jsou  nohy  ptáků  stojících  na  sněhu  nebo  na  ledu. 

Protiproudovým výměnným systémem je zde krev ochlazována a výsledkem je velmi nízká teplota 

nohou (tím se teplotní gradient sníží). Jiní  zase ponechávají tělesnou teplotu  alespoň částečně 

proměnnou.  Tak  např.  někteří  kolibříci  žijící  v chladnějších  oblastech  světa,  upadají  v noci do 
strnutí (torpor

), při kterém klesá jejich teplota až k 18 °C, zatímco za dne udržují tělesnou teplotu 

okolo 40 °C (= heterotermie). 

Heterotermie neznamená přerušení termoregulace, ale "termostat" 

je nastaven na nižší teplotu

.  Celá  řada  pobřežních  savců  a  ptáků  tráví  značné  množství  času 

v 

chladné mořské  vodě, která velmi intenzivně odvádí jejich tělesné teplo. Tyto organizmy často 

vydrží  pod  vodou  jenom  omezenou  dobu,  během  které  jejich  tělesná  teplota  klesá  a  pak  musí 
z vody ven - 

vyrovnat  tělesnou  teplotu.  Podobně  se  chová  i  řada  savců  spojených  se  sladkou 

vodou, jako třeba bobr. Na druhou stranu některé pouštní organizmy mají právě opačný problém a 

dovolí  svoje  tělo  přehřát  na  určitou krátkou dobu, ale potom se musí vrátit do stínu nebo 

chladného doupěte, kde se opět přebytečného tepla zbaví. 

Většina ryb má velmi omezené termoregulační schopnosti. Aktivní termoregulaci provádějí