EKOLOGI - základní text

proměny  bývají  jenom  dočasné  (teplota  ve  dne  je  vyšší  než  v noci a v zimě  nižší  než  v  létě). 

Většina savců a ptáků zachovává stálou (konstantní) teplotu těla (u různých druhů v v rozmezí 36-
41 °C), i 

přes to, že teplota v jejich prostředí se může měnit (často v intervalu [-50; +50 °C]). Tato 

regulace se nazývá homoiotermie  (homeothermy). Na rozdíl od toho poikiotermní 
(poikilothermic) bezobratlí, ryby nebo obojživelníci jsou vzhledem k 

teplotě  konformeři  (tj. 

přizpůsobují  tělní  teplotu  okolí).  Většina  poikilotermů  dokáže  zvyšovat  tělesnou  teplotu  pouze 

využitím  vnějších  zdrojů  tepla,  a proto je nazýváme ektotermy  (ectotherms), na rozdíl od tzv. 
endoterm

ů (endotherms), kteří dokážou zvyšovat tělesnou teplotu využitím metabolického tepla. 

Mez

i těmito kategoriemi  nejsou ostré  hranice: tak  někteří endotermové jsou schopni snížit svou 

tělesnou teplotu  v čase, kdy  nejsou schopni  nalézt dost potravy  nebo  v klidové periodě (těm  se 

říká  heterotermové).  Podobně,  někteří  ektotermové  dokáží  alespoň  na  čas  zvýšit  svou  vnitřní 

teplotu  fyzickou  aktivitou,  čemuž  se  někdy  říká  fakultativní endotermie.  Některé  další  detaily 
najdete v souboru „teplotní vztahy“. 

23 

Většina homoiotermů má v mozku citlivý "termostat". Ten reaguje na změny tělesné teploty 

sekrecí horm

onů, které zpomalují nebo zrychlují ve výkonných orgánech tvorbu tepla. K tomu jsou 

často schopni regulovat výměnu tepla mezi tělem a prostředím. Udržení konstantní tělesné teploty 

však  vyžaduje  značné metabolické  náklady, které jsou tím  vyšší, čím je  větší  teplotní gradient