EKOLOGI - základní text

jenom  některé  druhy,  např.  tuňáci,  kteří  protiproudovými  systémy  výměny  tepla  udržují  teplotu 

uprostřed  těla  zřetelně  vyšší  než  je  teplota  okolní  vody.  Jiné  ryby  využívají  pro  termoregulaci 
rozdílnou teplotu v 

různých  částech  vodního  prostředí.  Podobně  se  pulci  žab  shromažďují 

v 

prostředích s nejvýhodnější teplotou. Rozložení teplot v mělkých tůních, které nejčastěji obývají, 

je totiž velmi silně závislé na denní době a okamžitém stavu počasí. U plazů je velmi dobře známa 

schopnost  využít  behaviorálních  termoregulačních  mechanizmů  k uchování  optimální  tělesné 
teploty a to v 

překvapivě úzkém rozsahu teplot (behaviorální = související s chováním, vyplývající 

z chování). U  některých  hadů byla popsána fakultativní endotermie, která se projeví zvýšením 

teploty těla krátce po přijetí potravy; toto zvýšení teploty těla může trvat až 30 nebo více hodin. 

Regulace je závislá na bilanci 

nákladů, které na ni organizmy vynaloží a užitků z ní 

Organizmy často regulují vnitřní prostředí tehdy, když hodnoty podmínek vnějšího prostředí 

jen  mírně  kolísají,  ale  chovají  se  jako  konformeři  za  extrémních  podmínek.  Tato  strategie  se 
nazývá 

částečná regulace. Její příkladem je heterotermie nebo fakultativní endotermie. Dokonce 

i u rostlin 

nebo  některého  hmyzu  byla  zjištěna  částečná  termoregulace  založená  na  produkci 

metabolického tepla (viz soubor „teplotní vztahy“). 

Je tedy zřejmé, že i mnoho organizmů (jiných než jen ptáci a savci) je schopno za jistých