EKOLOGIE - doplňkový text
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
(rozmnožování, očekávaná délka života apod.) mění s věkem, používáme
tabulky přežívání
(life tables).
Sestavení takové tabulky obvykle předchází úvaha o tom, které jedince budeme
považovat za stejně staré (ty tvoří tzv. kohortu). U druhů, které se rozmnožují neustále
(nemají žádné ostře ohraničené období rozmnožování jako např. člověk), je volba umělá a
závisí např. na naší schopnosti rozlišit věk jedinců. Může to tedy být skupina jedinců
narozených v
určitém kalendářním roce. U populací, které mají ohraničená období
rozmnožování, jsou to právě tato období, která určují časové intervaly, v rámci kterých
považujeme jedince za stejně staré.
Tak např. uvažujme populaci jedinců veverek žijících v nějakém lese a ty budeme
sledovat po tak dlouhou dobu, dokud poslední jedince nezahyne (což bude 6 let). Začneme
ted
y konstruovat tabulku tím, že do prvního sloupce vepíšeme označení kohorty (x - tedy
věku jedinců v rocích) a do druhého sloupce vepíšeme počet jedinců, kteří byli naživu na
začátku daného období (n
x). J e
zvykem označovat první věkovou třídu (kohortu) symbolem 0
(nula). Dostáváme např.:
x
nx
0
530
1
159
2
80
3
48
4
21
5
5
Z tabulky je zřejmé, že z původních 530 jedinců veverek jich první rok věku přežilo
159 (tedy 371 jich do roka zahynulo)
. Během druhého roku života jich zahynulo 79, protože