EKOLOGIE - doplňkový text

černým  pískem  asi  65  °C.  Ovlivnění  mikroklimatu  přítomností  kamenů  různých  velikostí 

bylo mnohokrát studováno ve vztahu k 

možnosti  regulace  tělesné  teploty  mnoha  druhů 

ekto

termních  živočichů,  jak v pouštích,  tak  třeba  na  mořském  pobřeží.  Veliké  kameny  se 

obvykle pomalu zahřívají ve dne (a tak teplota pod nimi je nižší než okolního prostředí), ale 
zase pomalu vychládají v noci (pod nimi se tak mohou v noci 

ohřívat např. hadi).  Naopak, 

menší kameny bý

vají  rychle  zahřívány  ve  dne  (na  teplotu  mnohem  vyšší  než  okolní 

prostředí),  ale  v noci  rychle vychládají. Také vlhkost bývá odlišná pod kameny (zpravidla 
vyšší)  než v okolí. 

Tak  např.  stejnonožec  Ligia oceanica  si  může  za  dne  vybrat 

mikroprostředí s teplotami od 26 °C do 38 °C (viz obr. 
4.6). Z 

obrázku je patrné, že důležitá je nejen velikost, 

ale  také  orientace  kamenů  vzhledem  k slunci.  Také 
nor

y  živočichů  (např.  hlodavců)  mají  mikroklima 

odlišné  od  povrchu  půdy:  tak  např.  měření  v poušti 
Chihuahua prokázalo, že zatímco teploty na povrchu 

půdy  pod  keři  se  měnily  v rozsahu 17,5-32 °C, 
v hloubi nory to bylo jen 26-28 °C. 

Teplota ve vodách je 

zpravidla mnohem méně 

proměnlivá  než  v suchozemském  prostředí. Kolísá 

zpravidla mezi 0 °C (nebo o málo méně – ve slaných 

vodách)  po  asi  40  °C  (v  přílivových  tůňkách 

tropických  moří),  nejvýše  po  asi  80  °C  v horkých