EKOLOGIE - doplňkový text

tekutinách přenáší na určité vzdálenosti. 

Rostliny jsou skoro všechny ektotermní

, tedy jsou  závislé na vnějším okolí v  ziscích 

nebo ztrátách tepla.  K 

objasnění těchto vztahů probereme extrémní prostředí: horké pouště 

a chladnou tundru. Pouštní rostliny 

čelí horkému prostředí snižováním  zisků tepla (H

s), ale 

zpravidla vzhledem k 

nedostatku vody na evaporativní ochlazování, můžeme zanedbat H

e a 

zpravidla také Hm (je velmi malé). Schmidt-

Nielsonovu rovnici tedy můžeme zjednodušit na: 

Hs=Hcd±Hcv±Hr, 

tedy jde o snižování  zisků tepla vedením (např. listy vzpřímené nad povrch 

země),  zvyšování  ztrát  tepla  prouděním  (rozvolněná  růstová  forma  umožňující  proudění 

vzduchu korunou) a minimalizaci zisků tepla zářením (malé listy, odrazivé povrchy, chloupky, 

otáčení  listů  hranou  proti  slunci  apod.).  Naopak  arktické a alpínské rostliny  čelí  opačným 

problémům  než  rostliny  pouští.  Můžeme  použít  stejnou  rovnici  jako  u  pouštních  rostlin 
(Hs=Hcd±Hcv±Hr

),  ale  zde  půjde hlavně  o  zvýšení  zisků tepla  zářením a vedením a snížení 

ztrát  tepla  prouděním.  Přírodní  výběr  upřednostnil  v chladném  prostředí  rostliny  s tmavými 

pigmenty  (absorbujícími  sluneční  záření),  schopné  otáčení  listů  a  květů  za  sluncem, 

„polštářovitou“ růstovou formu (hustý trs těsně nad  zemí) a podobné adaptace. Zajímavý je 

tvar květů dryádek (Dryas spp.), který působí jako parabolické  zrcadlo, což  zvyšuje teplotu 

vnitřku květu (tím současně láká opylovače). 

Ektotermní  živočichové využívají podobné termoregulační  mechanizmy jako rostliny,