EKOLOGIE - doplňkový text

mají  většinou  (vzhledem  k pohyblivosti) více možností využít behaviorální mechanizmy. Je 

překvapivé,  že  řada  suchozemských  ekototermů  dokáže  velmi  přesně  regulovat  teplotu 

svého  těla,  pokud  mají  možnost  využít  teplotně  heterogenní  prostředí  (např.  jako  na  obr. 

4.6). Tak např. mnoho druhů sarančat se vyhřívá na slunci, pokud je okolní teplota nízká tak, 

že otočí velké a tmavě pigmentované plochy směrem ke slunci (basking behaviour). Tím se 

zvýší radiační  zisk tepla (H

r

). Tak např. druh Camnula pellucida, žijící ve vysokých horách 

Arizony,  dokáže takto  zvýšit teplotu těla velmi rychle na  30-40 °C (i v laboratoři, pokud  má 

přístup k osvětlení, zvýší takto teplotu těla o 10-12 °C). Proč však tento druh udržuje teplotu 

těla tak vysokou? Jednak je to proto, že v této teplotě probíhá optimální rychlostí jeho vývin a 
jednak vysoká teplota hubí jeho významného patogena –  entomopatogenní houbu 
Entomophaga grylli. Bylo prokázáno, že nad 30 °C tato houba již neroste. 

Endotermní  živočichové  mají  o  něco  širší  portfolio  termoregulačních  možností  než 

ektotermové, zejména využívají Hm

.  Měření  rychlosti  metabolizmu  endotermních  živočichů 

v 

závislosti  na  teplotě  ukázalo,  že  mají  různě  širokou  oblast,  kdy  je  klidový  metabolizmus 

nízký (tzv. termoneutrální zóna) a jak se zvýšením tak se snížením teploty se metabolizmus 

rychle  zvyšuje.  Úzkou termoneutrální  zónu  mají  zejména tropické druhy (včetně člověka) a 

širokou  zase arktické druhy.  Endotermie  má četné užitky a také náklady (o  tom podrobněji 
v základním textu).