EKOLOGIE - doplňkový text

že  ve střední Evropě kdysi byla tropická fauna a flóra a jindy  zase  mrazivá říše  mamutů a 

srstnatých nosorožců. 

Člověk je poměrně velký druh (drtivá většina organizmů je mnohem menší) a proto si 

málokdy  uvědomuje  význam  mikroklimatu  pro  život  organizmů  (viz  též  základní  text,  kap. 

8.4a).  Mikroklima  se  projevuje  při  pohledu  na  fyzikální  faktory  prostředí  v malém  měřítku, 

několika kilometrů, metrů či dokonce centimetrů a v měřítku krátké doby. A právě v takovém 

měřítku délek a času žije většina organizmů po celý svůj život a tak není divu, že je pro ně 

mikroklima  mnohem  důležitější  než  makroklima.  Mikroklima  je  ovlivněno  porosty  rostlin, 

výparem či jiným pohybem vody, nadmořskou výškou a sklonem svahu, přítomností kamenů 

různých velikostí, barvou a dalšími vlastnostmi půdy a topografií (včetně mikrotopografie). 

Porosty rostlin natolik  mění fyzikální vlastnosti atmosféry,  že hovoříme o porostním 

mikroklimatu

.  Např. v pouštích  za horkého dne  můžeme naměřit  pod  keři teplotu povrchu 

půdy  až  o  30  °C  nižší  než  na  povrchu  holé  půdy.  Je  to  dáno  kombinací  zastínění  a 
ochlazování okolí výparem vody z 

rostlin.  Obecně  známým  faktem  je  pokles teploty se 

stoupající 

nadmořskou výškou. Barva povrchu půdy ovlivňuje teplotu, jak ukázali např. NEIL 

HADLEY 

a kolegové měřením teploty povrchu písečných pláží na Novém Zélandě. Při teplotě 

vzduchu ve stínu asi 30 °C byla teplota povrchu pláží s bílým pískem asi 45 °C a pláží 
s