EKOLOGIE - doplňkový text
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
ze 159 se jich třetí věkové třídy (x
2
) dožilo 80, atd. Je běžným zvykem vyjadřovat počet těch
jedinců, kteří se dožijí určitého věku pomocí proporce z původní velikosti kohorty. Tato
hodnota (označovaná l
x
) se vypočítá jako n
x/x0 (tedy v
našem případě n
x/530)
a vyjadřuje
pravděpodobnost, že nějaký jedinec bude ještě živ ve věku x:
x
nx
lx
0
530
530:530=1,00
1
159
159:530=0,30
2
80
80:530=0,15
3
48
48:530=0,09
4
21
21:530=0,04
5
5
5:530=0,01
Z hodnot např. vidíme, že necelá třetina veverek může „oslavit“ své první narozeniny
a že asi jedna ze sta se dožije 5 let (ovšem do 6. roku věku už žádná nedožije).
Také úmrtnost (mortalitu) můžeme zapracovat do naší tabulky a to buď tak, že
vyčíslíme absolutní počet jedinců, kteří v rámci daného časového intervalu (nějaké věkové
třídy) zahynou (d
x- z anglického death)
nebo poměrnou částí uhynulých z těch, kteří se dožili
začátku tohoto intervalu (m
x - z anglic. mortality). Jakýmsi „opakem“ hodnoty mx je proporce
těch jedinců dané kohorty, kteří přežijí do následujícího časového období a tu označujeme s
x
(z anglického survival), přitom platí: m
x+sx=1.
x
nx
dx
mx
sx
0
530
530-159=371
371:530=0,70
159:530=0,30
1
159
159-80=79
79:159=0,50
80:159=0,50
2
80
80-48=32
32:80=0,40
48:80=0,60
3
48
48-21=27
27:48=0,56
21:48=0,44
4
21
21-5=16
16:21=0,76
5:21=0,24
5
5
5-0=5
5:5=1,00
0:5=0
Z hodnot např. vidíme, že nejnižší věkově specifická mortalita a současně nejvyšší
věkově specifické přežívání je u jedinců dvouletých.