EKOLOGIE - doplňkový text

ního prostředí (v době kvetení 

rostliny je to obvykle -

15 až 15 °C). Navíc, rostlina mění intenzitu metabolizmu v závislosti na 

teplotě prostředí, čímž udržuje teplotu květenství přibližně  stálou. Zásoby škrobu ji obvykle 

vystačí  asi  na  14  dní  a  v této době  vykazuje  rostlina  podobnou  rychlost  metabolizmu  jako 

podobně velký (2-9 g) savec. 

Jednoduchým  způsobem, jak se vyhnout vysokým teplotám  kolem poledne je  ztráta 

aktivity

.  Tak  např.  svižníkovití  brouci  žijící  na  písečných  plážích  Nového  Zélandu  se  ráno 

vyh

řívají na slunci a rychle se zahřejí natolik, že mohou aktivně lovit drobné živočichy, jimiž 

se živí. Později, když se teplota dostane k hranici jejich možností, se vyhýbají přehřátí tak, že 

se  rychle  pohybují  mezi  osluněnými  a  zastíněnými  částmi  pláže,  orientují  tělo  hlavou  ke 

slunci  a  pobíhají  po  přehřátém  písku  s nohama kolmo k povrchu  (jakoby  “na  chůdách“). 
Ovšem k 

poledni,  kdy  se  teplota  povrchu  písku  přiblíží  70°C  už  tato  kombinace  chování 

nestačí, schovají se ve stínu, pláže opustí a nemohou dále lovit kořist. 

Kolibříci  udržují  teplotu  těla  okolo  39°C  a  hlavním  zdrojem  jejich  potravy  je  nektar 

z 

květů  rostlin.  Pokud  však  se  v noci  příliš  sníží  teplota  a  navíc  je  nedostatek  potravy, 

neudrží tak vysokou teplotu těla a vstoupí do stavu strnulosti (torpor), v němž sníží tělesnou 
teplotu na 12-

17°C. Bylo zjištěno, že ve stavu strnulosti je spotřeba energie jen asi 10%, tedy