EKOLOGIE - doplňkový text

adaptovat. V 

průběhu  evoluce  si  vytvořily 

rozmanité biochemické a fyziologické 

adaptace,  které  způsobují,  že  rychlost  jejich 
fotosyntézy v závislosti na tepl

otě  je  velice 

odlišná druh od druhu (viz obr. 6.20) a dokonce 
populace od populace a i mezi jedinci téže 
populace. Jedinci rostoucí v 

chladnějších 

podmínkách dosahují maximální rychlosti 

fotosyntézy  při  teplotách  nižších  než  jedinci 
rostoucí v teplejších  podmínkách. Tyto rozdíly 
jsou nápadné hlavně mezi rostlinami s C3 a C4 

fototypem. Reakce rostlin na teplotu však nebývá pevně dána, 

ale do určité míry ji lze ovlivnit. Tak např. pokud potomky téže 

rostliny pěstujeme ve skleníku v odlišných teplotních režimech, 

často  pozorujeme  po  určité  době  rozdíly  v závislosti rychlosti 

fotosyntézy  na  teplotě:  jedinci  v chladnějších  podmínkách 

dosáhnou  maximální rychlosti fotosyntézy při  nižší teplotě než 
jedinci v teplejších podmínkách (viz obr. 6.22).  

V 

přírodě však často dochází k náhlým změnám teploty, 

které  mohou  být  pro  rostliny  zničující.  Ovšem  ty,  které  rostou 
v 

podmínkách sezónně chladnějších klimatů, dokážou tolerovat 

podmínky zimy, pokud teploty klesají na podzim pomalu. Tato 
schopnost tolerovat mráz je geneticky daná, nazývá se frost 
hardening a dochází k ní na podzim. Rostliny tehdy syntetizují 
velké množství ochranných chemikálií (cukry, aminokyseliny), 
které fungují jako protimrazová ochrana 

(podobně  jako  fridex  v chladicí  kapalině  vašeho 

automobilu). 

Jakmile  na  jaře  začnou  rostliny  růst,  tato  schopnost  se  rychle  ztrácí  a  to  je