EKOLOGIE - doplňkový text

rostliny  adaptované  pro  dusíkem  bohatší  prostředí  (viz 
obr. 6.26)

.  A  tak  při  nízké  koncentraci  živin  dokážou 

rostliny adaptované pro živinný stres zachovat optimální 

rychlost  fotosyntézy  i  dalších  procesů  nezbytných  pro 

růst  a  rozmnožování,  zatímco rostliny adaptované na 

dostatek  živin  vykážou  příznaky  stresu.  Další  adaptací 

pro prostředí s nedostatkem živin je doba přetrvání listů: 

tvorba  listů  představuje  pro  rostlinu  metabolický  náklad, 

který se musí „vrátit“ produkcí asimilátů. A malá rychlost 
fotosyntézy znamená delší dobu „splácení tohoto dluhu“. 
Proto mají rostliny tolerující živinný stres déle životné 

listy.  Dalším  mechanizmem  je  větší  alokace  do  růstu 

kořenů, protože právě jimi rostliny přijímají živiny. A to na 

úkor  alokace  asimilátů  do  růstu  listů,  což  spoluzapřičiňuje  menší  rychlost  růstu  rostlin 
tolerantních k živinnému stresu. 

Alometrie 

Když b = 1, Y 

je přímo úměrné X, když b je větší než 

1, Y se zvyšuje rychleji než X 

a poměr Y ku X se zvyšuje se 

zvyšováním X. Když  b je menší než 1, Y se snižuje pomaleji 
než  X  a  Y  ku  X  se snižuje se zvyšováním X. Jde tedy o 
nelineární vztah a 

proto  se  často  přepisuje  (transformuje) 

do logaritmické formy: log(Y)=log(a)+b(logX

).  Příkladem 

může být vztah mezi objemem a povrchem u koule: S=aV2/3 
(S = povrch, V = objem), tedy vztah mezi povrchem a 
objemem  má  alometrickou  konstantu  2/3.  Důsledkem  toho 

je,  že například perloočka, která  může být reprezentována