EKOLOGIE - doplňkový text

důvodem možného poškození rostlin pozdními jarními mrazíky. 

Syntéza ochranných látek je metabolicky náročná a řada rostlin 
jich produkuje málo, ale ty na podzim shazují listy (jedná se o 

rostliny sezónně opadavé). 

Kromě slunečního záření a vody jsou dalším nezbytným 

faktorem, který rostliny vyžadují, živiny. I množství živin se 

místo  od  místa  podstatně  liší  a  to  v závislosti na geologii 

podložních hornin, klimatu a aktivitě půdních organizmů. Příjem 

živin  rostlinami  záleží  jak  na  jejich  potřebě,  tak na jejich 
koncentraci v 

prostředí.  Typickým  příkladem  živinného  prvku, 

jehož  přítomnost  podstatně  ovlivňuje  výkon  rostlin,  je dusík. 

Obecný vztah  mezi koncentrací přístupného N a jeho příjmem 

rostlinami je rostoucí křivka, tedy s rostoucí koncentrací N roste 

jeho  příjem  rostlinou  až  do  určité  koncentrace  (saturační),  a 
s dalším zvyšováním jeho koncentrace se již rychlost jeho 

příjmu  nezvyšuje (udržuje se na  maximální  rychlosti příjmu) – 
viz obr. 6.25. Je-

li  rychlost  příjmu  N  omezena,  pak  rostlina 

vytváří  méně enzymu rubisco a  méně chlorofylu (k jejich syntéze je  N potřebný) a rychlost 

její  fotosyntézy  je  tak  nižší.  Jak  tedy  dokážou  rostliny  uspět  i  v prostředí  s nedostatkem 
živin? 

Je to podobné situaci, v níž se nacházejí rostliny 

stínomilné. Ty mají nižší rychlost fotosyntézy, což vede 
k 

nižší  potřebě  zdrojů.  Podobně  zjišťujeme,  že  rostliny 

adaptované  pro  prostředí  s  nedostatkem  živin,  dosahují 

nasycení příjmu N při nižší koncentraci tohoto prvku než